Se zábradlím se setkáváme prakticky každý den. Stalo se natolik přirozenou součástí našich životů, že už jeho přítomnost vlastně ani nevnímáme. Z hlediska architektury žijeme v bezpečném a funčním světě, a proto se pro nás madla pro přichycení, která nám dodávají pocit bezpečí, stávají téměř nevidelnou součástí našeho světa. Kdyby však zábradlí náhle zmizela, pochopili bychom, jak důležitou funkci plní a jak nenahraditelné vlastně jsou.
Zábradlí je důležitou pomůckou, která byla vymyšlena za účelem poskytnutí opory a stability při zdolávání terénních nerovností či jako bezpečnostní pomůcka ve výškách. Často je zábradlí spojováno s různými druhy schodišť, ať už se jedná o běžné schody, nebo eskalátory, funkci zábradlí by těžko zastoupil dokonalejší tvar, než v jakém se s ním setkáváme ve veřejných prostorech, v budovách státních isntitucí, ale i v bytových či rodinných domech. Zábradlí poskytuje pocit bezpečí z pádu a indikuje, kam by naše kroky už vest neměly, bezpečné je zůstat za zabrádlím v případě balkonů a teras a mezi dvěma zábradlími v případě schodišť. Zábradlí je typicky přichyceno ke zdi a jedná se o delší tyč vyrobenou z různých materiálů, může jít o kov, plast i dřevo. Kovová zábradlí či madla se používají v koupelnách a slouží vlastně podobné funkci jako ta, která známe z chodeb, kde oddělují schodiště, koupelnová zábradlí zabraňují pádu. Určitou formou zábradlí je i tyč přichycená k zrcadlu pro potřeby tanečníků při tréninku. Kdy a kde se ale objevilo první zábradlí?
Jedná se o vynález poslední doby, nebo o pomůcku, kterou jsme jen v posledních letech zahalily do moderního hávu? Nejstarší zábradlí odkryl francouzský acheolog Pierre Jamaine v ruinách asyrského městského státu Nippur, který leží na území dnešního Iráku. Od dob před zhruba čtyřmi tisíci lety se zas tolik nezměnilo a podoba zábradlí neprošla nijak zásadním vývojem. Co se však změnilo, to jsou použité materiály, které nyní dokážeme vyrobit odolné, trvanlivé i příjemné na dotyk a pohled. Zábradlí se nezřídka stávají centrální částí interiéru a designéři tedy nehledí jen na jejich funkčnost, ale i vzhled.
